Derby: Získali jsme tři body, ztratili dva obránce FC Přední Kopanina – Admira Praha 3 : 4 (1:3)

V sobotu 2. října jsme se utkali s naším tradičním soupeřem už z dob přeboru, Přední Kopaninou, a to na jeho hřišti. Přibyla nová, pěkná tribunka, klobásy výborné, hlasatel utkání jako vždy na vysoké úrovni, tradiční letadla tentokrát nepřistávala, ale startovala nad hřištěm. Náš správce Renda jednomu z nich zamával a snažil se nám namluvit, že pilot mu zablikal na pozdrav.
Utkání začalo a hned v první minutě jsme zjistili, co asi bude celý zápas doprovázet. Jeden nejmenovaný současný, nebo snad bývalý, funkcionář nás hned ve 30. vteřině napadl, že bychom se měli stydět, že penězi kur…..me fotbal, a pár dalších urážlivých poznámek. Podotýkám, že na hřišti se zatím ani nemohlo nic udát. No nic, to se dalo přežít.
Ze začátku jsme měli balon více na noze my, ale nic z toho. Udeřilo až v 9. minutě. Sailer zahrával tr. kop téměř od půlící čáry a na 50 metrů našel přesně hlavu Vosického, který křížem přes celou branku trefil přesně k tyči – 0:1. Dál jsme měli optickou, především herní převahu. Tím mám na mysli to, že jsme se snažili hrát fotbal. Domácí zvolili herní styl se snahou o dlouhé nakopávané balony za naší obranu. V této činnosti vynikal především Martin Hšek (bývalý ligový hráč Sparty). On vlastně vynikal ještě v jedné činnosti, neustále diskutoval a pokřikoval na rozhodčího, někdy hodně zblízka, takže tím dost připomínal jednoho svého současného svěřence ve Spartě. Dál jsme měli více ze hry a to se projevilo ve 21. minutě. Opět dlouhý trestňák od lavičky domácích. Martinic „zachránil“ balon těsně před brankovou čárou pro Vosického, který ho nůžkami přes hlavu poslal na zcela nekrytého Mička a ten u zadní tyče pohodlně trefil odkrytou stranu branky – 0:2. Kupodivu tento gól nakopl domácí, kteří se asi zdravě naštvali, zvýšili pohyb a agresivitu v napadání a především jim začaly vycházet zmíněné dlouhé balony. Po jednom z nich zahrávali rohový kop, přetažený daleko za zadní tyč naší branky. Naši obránci reagovali pozdě a domácí Houška trefil míč z běhu přesně pod břevno naší branky – 1:2. Škoda pro domácí, že se dál naplno nevěnovali hře, ale neustále, téměř při každém kontaktu s protihráčem, se dožadovali odpískání faulu. Vyžadovali to tak vehementně, že rozhodčímu došla trpělivost a Martinu Haškovi ukázal žlutou kartu. Dál pak sudí předstíral, že některé invektivy vůči své osobě neslyší, jinak by Hašek asi nedohrál první poločas. Přestáli jsme asi dvanáctiminutový tlak domácích a na konci poločasu jsme opět udeřili. Nejprve Vosický, opět po dobře rozehraném přímém kopu, trestuhodně netrefil asi ze 2 metrů branku soupeře, aby pak v samém závěru po ukázkové kombinaci Kubice – Martinic – Majer a opět Martinic padl další gól do branky domácích -1:3. Gólman domácích Jeřábek a Pavel Mareš (další bývalý ligista v dresu FC PK) se po sobě jen vyčítavě podívali. Tak skončil první poločas.
Čekal nás druhý, daleko hektičtější a nervóznější.
Bylo jasné, že domácí budou chtít s výsledkem ještě něco udělat a že do druhého poločasu vstoupí s větším nasazením. To se také potvrdilo. Nutno dodat, že přeci jen k nakopávaným balonům přidali více fotbalu. Hosté se v této fázi snažili přežít nápor domácích, hlavně neinkasovat a využít některé z brejkových situací, které se nabízely. Hned cca v 50. min (min. uvádím orientačně, na Kopanině není ukazatel času) se po krásné kombinaci Kubice – Martinic dostal posledně jmenovaný do gólovky. Trvalo dlouho, než si míč srovnal na nohu, až ve chvíli, kdy chtěl zakončit, dostal od domácího stopera úder do kotníků a poroučel se k zemi. Píšťalka sudího však zůstala němá. O několik minut později už rozhodčí zapískal. Bylo to ale na druhé straně hřiště, kdy po dost nesmyslných skluzech dvou našich hráčů ve vápně odpískal rozhodčí penaltu, nutno dodat, že zaslouženě. Do všeho se opět zapojil Hašek a vehementně se u rozhodčího něčeho dožadoval. Čeho? To ví asi jen on. Domácí kapitán Nedvěd penaltu spolehlivě proměnil – 2:3. Poté se probudili hosté a několik našich brejků mohlo skončit gólem. Kurek a dvakrát Uhlíř se ocitli tváří v tvář brankáři domácích, ale ten si s tím vždy poradil. Další ze stoprocentních šancí vypracoval Kubice, když u postranní čáry „posadil na zadek“ Haška a svým centrem vybídl Mička. Ten však netrefil prudký centr, a tak z toho nic nebylo.
Pak se ale začaly dít věci. Domácí, značně frustrováni, asi neunesli tíhu okamžiku. Při akci u lavičky domácích došlo k souboji našeho Vosického a jednoho z domácích hráčů. Oba leželi na zemi a „Vosa“ se snažil vydolovat míč z pod ležícího soupeře. Ve chvíli, kdy chtěl vstávat, se přiřítil jak zpěněný býk Martin Hašek a oběma rukama prudce odhodil vstávajícího Vosického až na zábradlí vedle hřiště. Nastala dost nepřehledná vřava, do které se zapojily obě lavičky, a všichni tři rozhodčí se uchýlili k poradě. Po jejím skončení vytáhl hlavní červenou a ukázal ji našemu Vosickému a kopaninskému Haškovi. Ten si při odchodu ze hřiště neodpustil zastávku u naší lavičky, kde se snažil vyprovokovat fyzický kontakt s naším masérem (pokud se na kopaninském webu píše, že Hašek v tom byl nevinně, doufám, že zachovají svoji objektivitu a dají celou situaci do svého vidosestřihu – díky). Nemohu si odpustit poznámku, že Martin Hašek, jako trenér, který by měl působit na jednoho svého nejmenovaného svěřence ve Spartě, se po celý divizní zápas chová téměř identicky. Naše snaha dotažení zápasu do vítězného konce se však vyplatila. V 82. min po centru z levé strany hlavičkoval Martinic na zcela nekrytého Mička a ten si většinou s takovými šancemi poradí. Prostřelil padajícího domácího gólmana a opět jsme šli do dvougólového náskoku – 2:4. Emoce šlo v následujícím pokračování zápasu jen těžko ubrzdit, a tak žluté karty létaly jak v mariáši na obou stranách. Pro hosty nepříjemná situace ale měla teprve přijít. Těsně před koncem (88. min) zahrávali domácí rohový kop, po kterém se odražený míč dostal na hranici vápna. Následovala střela, kterou sice Péťa Michal vyrazil, ale současně se ozvala píšťalka sudího, v jeho ruce se objevila červená karta pro Marka Paťhu a rozhodčí ukázal na značku pokutového kopu. Z našeho místa nebylo vidět, co se vlastně stalo, usuzovali jsme na ruku. Po rozhovoru s naším kapitánem jsem se dozvěděl, že Marek stáhl jednoho z domácích k zemi na úrovni malého vápna. Penalta ano, ale červená? Další pokutový kop domácí Sdiri proměnil – 3:4. Nastavení v délce 4 min. jsme přežili, a tak odvážíme z Kopaniny tři body.
Radost? Spíše trochu smíšené pocity. Na zápas s Jirny příští týden máme vykartovanou půlku obrany. Po derby je nutné kvitovat, že hráči obou týmů si většinou podali ruce a prohodili pár slov. Ne tak asi dva nebo tři diváci, kteří pronikli až na hřiště a pokusili se napadnout trojici rozhodčích.

Před cca 200 diváky pískal sudí Hrabovský.

Admira: Michal – Paťha, Mamurov, Vosický, Sailer – Majer, Kubice (81. Uhlíř), Komínek, Martinic, Kurek (71. Jehlička) – Mičko (85. Šindelář).

Hodnocení trenéra Karla Jeřábka:

„Prvních dvacet minut jsme měli navrch a vytvořili si náskok. Soupeř pak přidal a snížil. Důležitý byl gól těsně před koncem poločasu, který nás uklidnil. Hektický byl druhý poločas, který jsme ale díky velké bojovnosti všech kluků zvládli. Máme tři body, což je výborné. Méně už to, že jsme přišli o dvě opory v obraně.“

Ostatní výsledky a tabulka na adrese:
http://vysledky.lidovky.cz/fotbal/fotbal_soutez.php?id_soutez=1107&id_session=

Naši střelci: V čele je Michal Mičko před Honzou Martinicem

5 – Mičko (3 + 2);
4 – Martinic (3 + 1);
3 – Kubice (1 doma + 2 venku), Paťha (3 + 0);
2 – Jehlička (1 + 1), Kurek (2 + 0);
1 – Vosický (0 + 1).

Za týden hostíme Jirny s Jindráčkem, Janouškem, Obrmajerem, Kinclem a dalšími ligisty!

Soubojem o 1. místo v tabulce bude zápas Admira – Viktorie Jirny, který sehrajeme doma v neděli 10. října v 10.15 hodin.
Jirny, tým plný bývalých prvoligových fotbalistů jsou vysokým favoritem soutěže. Nám budou chybět Vosický a Paťha, vyloučení na Kopanině.
Přijďte Admiru povzbudit!