V neděli 30. května jsme sehráli duel s druhou a postupovými ambicemi roztouženou Roudnicí. Těch 640 diváků (???), kteří se přišli podívat na souboj druhého se třetím, bylo asi notně zklamáno. Naše sestava, opět postrádající oproti podzimu pět hráčů (Paťha, Sailer, Mamurov, Majer, Martinic) dávala tušit, že Roudničtí by neměli mít až tak závažný problém se získáním tří bodů bez pomoci vnějších vlivů. Ty „vnější vlivy“ o tom ale asi nevěděly.
Zápas začal oboustranně opatrně, což více překvapilo na straně domácích. Od začátku se nedělo nic, co by stálo za zmínku, jen v 7. min. Mičko odcentroval o zadní lajny před branku a před skluzem Petra na poslední chvilku sebral míč gólman domácích. Dál nic, až do 17. min. Domácí rozehrávali standardku těsně za půlicí čarou. Domácí hráč si předkopl míč asi pět metrů před sebe a hned, při dost výrazném pohybu míče, jej nakopl do našeho vápna. Tam si ho jeho spoluhráč zpracoval, posunul před sebe a zcela zjevně bez kontaktu s hráčem Admiry se skácel k zemi. Ještě než stačil dopadnout, zazněla píšťalka rozhodčího. Penalta, se kterou domácí exligista Kuchař naložil bídně, Michal ji totiž vyrazil před sebe. Jenomže naši hráči upřeně pozorovali, co se bude dít dál, a tak si Roudničtí ve třech mohli dát přednost, kdo balón dorazí zpět do sítě. To se také povedlo Brandejsovi – 1:0. Dál se opět nedělo nic, co by stálo za zmínku. Domácí měli herně navrch, naši spoléhali na brejky, ale nic z toho. Od začátku zápasu jsme měli problém na naší levé straně, kde se pohyboval Petr Vobořil, který hrál i za Admiru. Ve 32. min. jsme v těchto místech propadli a hráč domácích se ocitl sám ve vápně. Ještě vylepšil pozici přihrávkou pro Vobořila a zakončení do prázdně branky už nebyl problém – 2:0. Ještě předtím dostal žlutou kartu Čmejla za diskuze s rozhodčím, který neodpískal dost viditelný faul právě na něj a rozhodl o vhazování pro domácí. Celkem banální záležitost, která však měla „červenou“ dohru ve druhém poločase. První poločas však skončil bez dalších zajímavostí.
Druhý začal tak, jak první skončil. Nadále převládala herní převaha domácích, jen bez ničeho co by zaujalo diváka. Pak přišla 59. min., přerušená hra, kdy měli vhazovat naši hráči. Domácí střídali, Čmejla si vyříkával nějakou herní situaci s Jehličkou. Domníval se, že měl dostat přihrávku, a přitom si teatrálně přetáhl přední stranu dresu přes hlavu. Šok!!! Rozhodčí mu ukázal druhou žlutou za nesportovní chování a pak vytáhl červenou.
Paradoxně jsme od této chvíle začali být pro domácí nebezpečnější. Nejprve Mičko po rohu zcela osamocen hlavičkoval přímo do náruče domácího gólmana. V 62. min po celkem pohledné akci přeloboval cizelérsky Klinka domácí obránce a nabíhající Petr byl bez milosti sražen ve vápně domácích. Pan rozhodčí v klidu přihlížel. O několik minut později přišla druhá gólovka domácích (vymyšlenou penaltu nepočítám). Po biliárové hlavičkované přistál míč před domácím útočníkem, který šel zcela osamocen na naši branku. Jeho akce skončila střelou dva metry vedle naší svatyně. A tak se rozruch udál až na úplném konci zápasu. V 89. min. zahrávala Admira rohový kop. Jehličkovi se příliš nepovedl a míč putoval po odkopu domácích až na půlku. Tam ho získal Uhlíř a ihned jej poslal zpět do vápna domácích. Špatná domluva gólmana se stoperem, do toho náskok Petra a odražený míč dorazil do branky Vosický – 2:1. Bylo zábavně sledovat rekci „vnějších vlivů“. Hlavní se podíval na asistenta, ten pokrčil rameny, a tak sudí po vteřinovém zaváhání ukázal na střed. Ani místní hlasatel, ani hlavní pořadatel nevěděli, kolik se bude nastavovat. Domácí rozehráli, závar v našem vápně skončil střelou do tyče. Hra se po odkopu přenesla na polovičku domácích, naše autové vhazování ani nedopadlo na zem a rozhodčí pískal konec.
Při odchodu z krásného roudnického stadionu, kde je tráva jako kulečníkové plátno, jsem zaslechl rozhovor dvou domácích fanoušků o tom, že s tímhle zoufalstvím přeci nemůžou uspět ve třetí lize. Více než toto hodnocení je zajímavý fakt, že už i domácí fanoušci s určitostí vědí, že Roudnice postoupí z druhého místa.
Trenér Karel Jeřábek: „Hráli jsme v kombinované sestavě, na lavičce byli hráči z béčka. V první půli jsme nepředvedli nic, domácí nás k ničemu nepustili a zaslouženě jsme prohrávali, i když úvodní gól jsme dostali z hodně diskutabilní penalty. Paradoxně jsme nejlépe odehráli poslední půlhodinu, i když jen v deseti. Čmejla dostal druhou žlutou kartu za to, že si dresem otřel pot z čela, a šel do sprch. Rozhodčí to vyhodnotil jako nesportovní chování. Stejně jako v Jirnech, tak i nyní v Roudnici nám rozhodčí upřel jednoznačnou penaltu. Faul na našeho Petra byl viditelnější než ten, za který zahrávali pokutový kop domácí, ale nepískalo se. Dokázali jsme ještě ke konci snížit, ovšem rozhodčí nenastavil ani vteřinu. Příčinu porážky ale ve způsobu rozhodování nehledám, prostě v první půli byla Roudnice viditelně lepší a šla do dvoubrankového vedení. Kupodivu, v deseti jsme ji po vyloučení Čmejly začali přehrávat, zdálo se, že domácí odcházeli fyzicky. Hodně mrzuté je zranění Kubiceho a Kureka, uvidíme, zda a jak rychle se dají dohromady.“
Admira: Michal – Klinka (81. Jackl), Vosický, Komínek, Jehlička – Kurek (55. Štefan), Čmejla, Kubice (59. Bartolšic), Uhlíř – Petr, Mičko.
Chybělo sedm hráčů: Šindelář, Zahálka, Majer, Šimáček, Mamurov, Martinic, Paťha.
Branky: 17. min. Brandejs (Michal vyrazil Kuchařovi penaltu a Brandejs vrátil míč do sítě), 32. Vobořil – 89. Vosický.
Vyloučen: Čmejla po druhé ŽK v 59. minutě. ŽK 0:3 (Čmejla, Kubice, Mičko).
Diváků 640.
Ostatní výsledky a tabulka divize B na adrese:
http://vysledky.lidovky.cz/fotbal/fotbal_soutez.php?id_soutez=1107&id_session=
Naši střelci: Vede Mičko, za ním Martinic a Kurek
8 – Mičko (5 doma + 3 venku);
7 – Martinic (4 doma + 3 venku), Kurek (5 + 2);
6 – Paťha (6 + 0);
5 – Kubice (2 + 3);
4 – Vosický (2 + 2);
3 – Jehlička (1 + 2), Uhlíř (2 + 1);
2 – Klinka (0 + 2), Petr (0 + 2);
1 – Majer (0 + 1), Šindelář (1 + 0), Mamurov (1 + 0), Komínek (1 + 0).
V dalším kole přivítáme SK Kladno B, na jehož půdě jsme na podzim vyhráli 3:0. Hraje se v neděli 5. června, výkop v 10.15 hodin.
