V nedělním dopoledni, které bylo již od časných hodin doprovázeno vydatným deštěm, hostil stadion Na Pecích tentokrát Zápy. Prohráli jsme tady poprvé od 12. května 2012, kdy nás v divizi udolala Nová Paka.
Výkop obstarali hosté, ale do první šance se ve 4. minutě řítil náš Liška, byl však zastaven praporkem asistenta sudího. Za pouhé dvě minuty poté se už skóre měnilo, bohužel se třepetala síť za naším brankářem. Zápy se dostaly dopředu dlouhým nákopem, Glasnovič vyhrál souboj s Bejblem. Míč se odrazil k Jelínkovi, který si jej s prvně jmenovaným narazil kolem Martinice a poslal technicky přesně k levé tyči za ohlížejícího se Pávka – 0:1. Za tři minuty bylo před domácí brankou opět horko. Kovařík vyslal centr do vápna, kde bylo plno hostujících hráčů v červenobílém, naštěstí míč jen nezištně prosvištěl kolem každého z nich. Po devíti minutách hry, kdy admirácké akce zastavily tři ofsajdy nebo nepřesná přihrávka, se domácí příznivci dočkali kloudné akce. Herc na Majera, ten na Lišku. Rázem jsme byli jednoduše před vápnem, ale nic z toho. Liška míč ztratil a Mošnův pokus o dohrání akce zastavil, jak jinak, než ofsajd. Ohrozit naši branku se dvakrát v krátkém sledu pokusil náš bývalý hráč David Snop, ale v obou případech nemířil přesně. V 37. minutě byl blízko vstřelení branky Liška, jenže Zahálkův centr bohužel přeletěl brankovou čáru. Za dvě minuty se rozpoutala na tribunách zlost na hlavního arbitra, když Mošna vysunul přihrávkou do náběhu Martinice, který už už napřahoval na hranici vápna ke střele. Jenže byl tvrdě sestřelen a rozhodčí nechal ve hře pokračovat. Vyrovnávací gól do šatny mohl dát po Vosického prostrkávačce Mošna, ale když už se zdálo, že obešel brankáře a bude zakončovat, míč mu uskočil a z šance rázem sešlo. Ač hra byla v první půli velmi nepřesná z obou stran, plná soubojů, faulů a naopak chudá na šance, tak do šaten odcházely šťastnější Zápy.
Vstup do druhé půle byl stejný jako vstup do té první. Pološance Admiry, ale v 53. minutě se radovali hosté. Dlouhý nákop Pavlíka na zadní tyč vrátil před branku hráč Záp. Udělal to tak dobře, že našel přímo Glasnoviče, ten míč trefil hlavou jen do Martinice, od kterého se míč odrazil do sítě – 0:2. K dobré šanci se dostal po rohu Majera Vosický, ale mířil nad. A tak přišel v 66. minutě trest. Mošna si hrál na půlící čáře s míčem, až o něj přišel. Na naši obranu se valil protiútok, Glasnovič našel nalevo volného Svobodu, na jehož křížnou střelu byl Pávek krátký – 0:3. Chvíli na to se snažil opovědět agilní Vosický, ale tentokráte se ještě zastřeloval. Jeho prudký projektil vyrazil Rodinger na roh. Od 70. do 80. minuty měla hra spád a konečně se bylo na co koukat. Přišly obrovské šance Svobody a Bálka. Prvně jmenovaný v tutovce přehodil branku, Bálkovo akrobatické zakončení vytáhl Pávek. V 79. minutě jsme se však dočkali! Mošna vybídl kolmicí Konečného, který těsně před vybíhajícím brankářem míč posunul doleva, kde to dvakrát zkoušel Liška, ale uspěl až dobíhající Vosický. Prostřelil všechno, co mu stálo v cestě, a svitla jiskérka naděje – 1:3. Jenže ta zhasla po chvíli, jelikož se na hřišti již do konce zápasu nic zajímavého nestalo. Zápy si tak z Kobylis odváží tři body ze zápasu, kde nebyly lepším týmem. Dostali jsme však lekci z produktivity. Příště jedeme do Chomutova, tak snad se hoši vrátí s nějakými těmi body.
Branky: 79´ Vosický – 6´ Jelínek, 53´ Glasnovič, 66´ Svoboda
Karty: Zahálka, Čmejla, Mošna–Glasnovič, Bálek
Rozhodčí: Myška – Vnuk, Zadinová
Diváci: 270
O.CH
Trenér Jiří Tesař prohraný zápas zhodnotil takto: „V dnešním utkání rozhodly o naší prohře individuální chyby a produktivita soupeře.
I když jsme měli asi více ze hry, nebyli jsme schopni vážněji ohrozit branku hostí. A když už, brzdily nás výroky rozhodčích v podobě sporných ofsajdů nebo útočných faulů.“
Naši střelci
2- Liška (1 doma +1 venku)
1- Paťha (0+1), Vosický (1+0)
*vlastní gól si vstřelila Čáslav
Už ve středu 3. září sehrajeme utkání vloženého kola ČFL v Chomutově, výkop v 17.00.
V sobotu 6. září hrajeme v Domažlicích, výkop v 17.00.
Zajímavost: Tomu se říká šťastná ruka trenéra!
Běžela 74. minuta utkání 4. kola ČFL mezi Slavií Louňovice a SK Převýšov. Stav byl v té chvíli 2:2 a trenér domácích Karel Jeřábek, který předtím úspěšně působil u nás, sáhl ke střídání. Stáhl Škorvánka a na hřiště poslal Jakuba Jeřábka. Shoda příjmení není náhodná. To táta dal šanci zahrát si vlastnímu synovi, který je hráčem Vlašimi (Louňovice jsou farmou druholigového klubu zpod Blaníka). A tohle střídání Karlu Jeřábkovi vyšlo stoprocentně. Jakub Jeřábek totiž v 77. minutě dotlačil míč do převýšovské sítě a Louňovice tímto gólem vyhrály 3:2.
A ještě překvapující verdikt Sportovně technické komise:
STK – kontumuje dle SŘ čl. 58 odstavec 7 odložené utkání 1. kola ČFL: SK Viktorie Jirny – TJ Slavia Louňovice 0 : 3 ve prospěch oddílu TJ Slavia Louňovice. Případ předává STK FAČR ŘKČ k dořešení
DK FAČR ŘKČ.
Poznamenejme, že Jirny žádaly o odložení utkání s Louňovicemi z technických důvodů na 20. srpna. Zápas se skutečně odehrál v náhradním termínu, skončil plichtou 2:2 a na kopy z pokutové značky vyhrály Jirny. To už ovšem neplatí.
