Na hřišti posledního týmu tabulky jsme chtěli vyhrát, leč nepovedlo se… K zápasu pár postřehů: poměrně brzy jsme prohrávali o dvě branky, což zcela shodilo veškeré předzápasové plány a přípravu. Do poločasu jsme vyrovnali, nejprve se trefil Štefan, pak Ondrůšek. Takže 2:2 a dalších pětačtyřicet minut před námi.
Začali jsme je lépe a znovu Ondrůšek strhl vedení na naši stranu. Jenže brzy přišla naše hrubka v defenzivě a domácí míč zblízka dotlačili do sítě – 3:3.
V závěru Radotínu očividně docházely síly, vynutili jsme si převahu, ovšem vítězný gól už nepřišel. Sudí Kalcovský zápas ukončil v běžící 89. minutě. Podle pravidel jsou jeho hodinky rozhodující, o tom není sporu. Jen mu možná neukazují zcela správně…
Admira B: Jungr – Káninský, Lupínek, Jackl, Hergesell – Štefan, Poništ, Kocinger, Zolotuchin – Ondrůšek, Mustedanagič. Střídání: Beníšek za Mustedanagiče, Šindelář za Štefana, D. Němec za Zolotuchina.
Rozhodčí: Kalcovský – Gothard, David.
Trenér René Ollé netajil pokaženou náladu: „Jen jsme se rozkoukali a už domácí vedli 2:0. Vlítli na nás dost agresivně, na hraně rizika, což jim u rozhodčího procházelo. Kluci z áčka, Hergesell a Poništ, vstoupili do hry nekoncentrovaně, i když by měli být oporou a posilou týmu. První gól jsme dostali po neodpískaném faulu na Jackla, druhý po vlastní nedisciplinovanosti v defenzivní činnosti, z nepokryté standardky. O přestávce, i když stav byl už 2:2, jsem v kabině hodně zvýšil hlas. Vytkl jsem konkrétním hráčům doslova dětinské chyby. To vážně nemusím jezdit sledovat soupeře na opačný konec Prahy a mapovat jeho hru, když pak tým neplní to, co plnit má. Mluvím hlavně o obraně. Hráči ode mne dobře věděli, co a jak Radotín hraje, měli každý konkrétní úkoly, které ovšem nerealizovali.
Domluva trochu pomohla, protože jsme šli brzy po přestávce do vedení. Jenže zase – naše hrubka a zbytečné vyrovnání na 3:3. Po zápase jsem hráčům řekl, že bod zvenku má svou cenu, je to bod plusový. Radotín jsme udrželi v tabulce pod sebou. Ať to, co se dělo na hřišti, hodí za hlavu a koncentrují se na příští domácí zápas s béčkem Motorletu. Ten musíme doma bezpodmínečně porazit!
Mrzí mě, jak se na mě obořil domácí trenér. Snažím se svoje hráče krotit, tlumit emoce, být nad věcí, a tak urážky a znevažující tykání z úst kolegy na druhé lavičce opravdu nechápu.
K výkonu rozhodčích se takřka nikdy nevyjadřuji, teď ale udělám výjimku. Kdo chce, ať se podívá na videozáznam, uvidí sám… Není jistě běžné, když nám bylo odmáváno na obou stranách dohromady přes dvacet ofsajdů. Dobrá třetina z nich přitom určitě nebyla. Nebudu rozebírat několik autů otočených ve prospěch domácích. Horší je, když domácí fotbalista, už žlutě napomínaný, hrubě fauluje, sudí k němu běží se žlutou kartou v ruce a tu kartu pak zase zastrčí do kapsy, protože by musela následovat červená. O ruce bránícího domácího hráče ve vlastním vápně, kterou sudí před koncem zápasu neviděl, se ani nebudu bavit. Měla následovat penalta, ale píšťalka mlčela. A ukončení zápasu ještě před vypršením řádné hrací doby – není to zvláštní? Vždyť domácí jsou poslední, jde jim jistě taky o vítězství, o tři body. Stručně to shrnu: způsob řízení utkání včetně posuzování autů a ofsajdů vedl u řady našich kluků k frustraci. Zaplaťbůh, že jsme dohráli bez vyloučení. Poprvé, co vedu béčko Admiry, jsem měl pocit, že někdo, samozřejmě kromě soupeře, nechtěl, abychom vyhráli. Kdo? Netuším. Asi někde někomu vyhovovala remíza. Příprava na zápas, tréninky, to všechno stojí hodně práce. Mojí i hráčů. A pak to na hřišti pánové s píšťalkou a praporkem, které ani neznám, maří. Nemíním se za nic schovávat, nevidím důvod, proč bychom v demokracii nemohli říct naplno svůj názor. Pokud by to mělo vadit, raději s fotbalem skončím, ačkoli jsem mu jako hráč, trenér i rozhodčí věnoval skoro celý dosavadní život.
Neříkám, že způsob řízení zápasu ovlivnil soupeř, nevím, kdo a co za tím je. Ale odjížděli jsme z Radotína opravdu hodně znechuceni.
Teď nás doma čeká béčko Motorletu a je to pro nás zápas podzimu. Musíme ho vyhrát, zdůrazňuji, že na hřišti, bojovným a kvalitním výkonem.“
Naši střelci po dvanácti zápasech:
8 – Ondrůšek (4 doma + 4 venku)
4 – Kocinger (2 + 2)
3 – Mustedanagič (2 + 1)
2 – Štefan (1 + 1), Jackl (1 + 1), Šindelář (1 + 1), Paprčiak (2 + 0)
1 – Hergesell (1 + 0).
Ostatní výsledky a tabulka:http://vysledky.lidovky.cz/soutez.php?sport=1&stat=107&vek=1&kraj=1&typ=1&pozice1=1
