První dva divizní body: Grazie, Andrea! Ale co střelci? TJ Sokol Družba Suchdol – FK Admira Praha 0:0, p. k. 2:4

Zápas 2. divizního kola byl plný premiér. Premiérově jsme hráli s mužstvem z Kutnohorska, které ještě na jaře kopalo Středočeský přebor, kdežto Admira ČFL. Premiérově jsme nastoupili na suchdolském, typicky venkovském hřišti. Premiéru měl v našem dresu gólman s italskými předky a jménem Andrea Pellegrini. Suchdol po výhře 3:1 v Jablonci nad Jizerou premiérově hrál v divizi doma, na což se přišlo ve slunném sobotním podvečeru podívat 250 diváků. A premiérově ve své historii se utkal v mistrovském utkání s pražským soupeřem. Jen premiérový gól nepadl…

Poté, co onemocněl náš brankář Michalek, muselo vedení klubu a trenér Tichai narychlo shánět náhradu. Povedlo se, vstříc nám vyšla Sparta a uvolnila nám na hostování Andreu Pellegriniho. A ten se opravdu blýskl pozoruhodným výkonem. Admiře na horkém suchdolském trávníku vychytal dva cenné body!

Druhým klíčovým momentem byl fakt, že hlavně díky Honzovi Martinicovi se nám povedlo uhlídat a fotbalově „otrávit“ domácího kanonýra Kacafírka (kopal 1. ligu za Blšany, hrál i za Most a Kolín). V kvalitním Středočeském přeboru nastřílel 38 branek (!!!), trefil se i v divizní ouvertuře Suchdola proti Jablonci nad Jizerou. Proti Admiře se neprosadil a nedostal se vůbec do gólové šance!

Domácí s několika dlouhány s figurami volejbalistů na nás přitom vlétli a viditelně chtěli rozhodnout už na začátku. V 10. minutě vypálil Černohlávek pěknou střelu, míč se stáčel přesně k tyči, jenže Pellegrini ho vytěsnil na roh.

Po čtvrthodině marného útočení domácí polevili a k ohrožení branky jsme se dostali i my. V 17. minutě našel Herc zprava Zahálku, ten namířil také k tyči a suchdolský gólman Kubát se musel natáhnout, aby balon vyrazil také na roh.

Středočeši sice tvořili hru, ale blíž ke gólu jsme měli my, když ve 28. minutě po dlouhém autu střílel z otočky Zahálka – bohužel vedle.

Po půlhodině po Čmejlově faulu kopal Středočech Hannich přímý kop od postranní čáry, leč Pellegrini si zkušeně došel pro vysoký míč ve výskoku a zažehnal jakékoli nebezpečí.

Po změně stran předvedli v 52. minutě domácí zajímavou kombinaci, ze které pálil Vančura. Naše defenziva však míč ztlumila a Pellegrini ho v klidu lapil.

Pět minut poté se to v našem vápně „vařilo“. Náš brankář se však překvapit nenechal a zkazil domácím případnou gólovou radost.

A po hodině hry obral suchdolský Bodlák o míč Horáka a pálil přesně k tyči. Pellegrini byl zase na místě.

Potom už jsme začali přebírat iniciativu my. Suchdolští, zklamaní tím, že ne a ne překonat čarujícího admiráckého gólmana, jako by ztráceli dech. V 70. minutě jsme měli blízko k brance my. Po přímém kopu Kavalíra zprava chyběl Majerovi ve skluzu u tyče k míči necelý metr.

O čtyři minuty později se suchdolské hlediště klepalo obavami při závaru, kterým jsme ve vápně motali domácím hlavy po rohovém kopu. Chybělo jediné, protlačit balon houštinou nohou do sítě. Škoda… Tohle chtělo gól!

Až v 85. minutě si vybral jedinou slabší chvilku Pellegrini, když – asi oslněn zapadajícím sluncem – nedosáhl na padající míč, jenž se snášel do naší branky. Tam naštěstí hlídal Herc a odehrál balon hlavou z brankové čáry.

Už v nastaveném čase mohli Středočeši rozhodnout z trestného kopu přímo proti admirácké brance. Zahráli chytrý signál. Rozběhl se Nosek, ale balon přeběhl a přes zeď nebezpečně pálil Vančura. Trefil přesně pod břevno, jenže v posledním zlomku sekundy se tam objevila Pellegriniho pěst, která míč nadzvihla nad břevno. Inkasovat takto po více než devadesáti minutách dřiny, to by hodně bolelo.

Oba soupeři si tedy zaknihovali po bodu.

A šlo se na pokutové kopy.

I. série: Vosický s přehledem k tyči – 0:1. Noskovi Pellegrini zkazil radost skvělým skokem k tyči!

II. série: Macek jistě – 0:2. Domácí bomber Kacafírek skoro rozerval síť – 1:2.

III. série: Rybařík s trochou štěstí – 1:3. Vančura 2:3, i když Pellegrini si na balon sáhl…

IV. série: Mamurov s klidem – 2:4. A proti zkušenému Biškovi vytáhl Pellegrini opět znamenitý tygří skok k tyči – „prémiový“ druhý bodík si mohla připsat Admira!!

Nakonec jsme si tedy užili trochu radosti, kterou ovšem poněkud kazí zatím nezodpovězená otázka – kdo a kdy dá konečně branku ze hry?

Suchdol: Kubát – Bodlák, Svoboda, Nosek, Kubík (73. Biško) – Bereš, Michálek, Černohlávek (46. Plot), Hannich (80. Dastych) – Vančura – Kacafírek. Trenér Radim Truksa.

Admira: Pellegrini – Herc, Komínek, Martinic, Horák – Vosický, Čmejla (65. Kavalír) – Majer, Zahálka (83. Stejskal) – Kurek (89. Mamurov), Macek. Trenér Jindřich Tichai.

Rozhodčí: Raplík – Fojtík, Brychta.

ŽK: 4:3 (Michálek, Nosek, Vančura, Kacafírek – Čmejla, Vosický, Stejskal).

Diváků: 250. Domácí vlajkonoši nechyběli. Naši ano…

Ve 3. kole se konečně představíme doma. Po dvou utkáních venku, ze kterých jsme přivezli dva plusové body, přivítáme Dvůr Králové nad Labem. Hraje se v neděli 23. srpna, tradičně od 10.15hodin na Admiře.

-api-

Suchdol, to opravdu nejsou žádní nazdárci

Když jsme zjistili, že budeme v divizi C hrát s mužstvem TJ Sokol Družba Suchdol, jen málokdo na Admiře věděl, kdo a co nás čeká. Dva body ze suchdolské trávy mají, věřte, opravdu svou hodnotu.Tady je aspoň stručná vizitka týmu z obce ležící deset kilometrů západně od Kutné Hory.

Jako samostatný klub byl založen již v roce 1928 jako SK SLAVOJ SUCHDOL. V poválečných letech došlo k jeho začlenění do Sokola Suchdol a fotbal se hrál „na sokolské zahradě“. Hřiště však nemělo regulérní rozměry, a proto, měl-li oddíl hrát mistrovské soutěže, bylo nutné vybudovat hřiště nové. A tak vzniklo hřiště „U váhy“. U hřiště však nikdy nebyly kabiny. Hráči, a to jak domácí, tak hosté, se museli převlékat v sokolovně a v dresech a kopačkách putovat přes půlku obce na hřiště. Úroveň nebyla vysoká a tak se hrály jen nejnižší soutěže. Když pak došlo ke zlomení nohou dvou fotbalistů, Suchdol nadlouho na fotbal zanevřel. Hřiště nebylo příliš využíváno a po vzniku JZD bylo zrušeno.

Celých deset let se fotbal v Suchdole nehrál. Až v roce 1966 se našlo několik nadšenců, kteří se přičinili o to, že příznivci kopané dostali pozemek, a tak mohlo vzniknout nové hřiště „U hřbitova“.

Zásluhou mnoha brigádnických hodin a za vydatné pomoci, především mechanizace od místního JZD, vznikl sportovní areál s kvalitní travnatou plochou a potřebným zázemím pro hráče a diváky. Práce při výstavbě pokročily natolik, že již v sezoně 1968-1969 bylo možno mužstvo přihlásit do soutěží pod novým názvem TJ Sokol Družba Suchdol.

Zpočátku se hrálo jen v okresních soutěžích. V roce 1988 se poprvé podařilo mužstvu dospělých postoupit do l.B třídy. Ta však byla nad síly suchdolských fotbalistů. Neudrželi se, ale již v roce 1991 byli v l.B třídě znovu. Dařilo se jim tak úspěšně, že v roce 1994 postoupili o další krok do l.A třídy.

Následující sezony se mužstvo pohybovalo právě v rozmezí okresního přeboru až I.A třídy. Postupně probíhaly i různé investice do hřiště, kdy byly instalovány moderní plastové střídačky a byl zařízen závlahový systém. K tomu byly v roce 2014 upraveny šatny hostů.

Sezona 2014/2015 patří k těm nejúspěšnějším, alespoň co se A-týmu týče, protože se poprvé účastnil krajského přeboru – a hned přišel postup do divize z 2. místa.

V současné době má klub dvě mužstva dospělých, starší žáky, starší přípravku a mladší přípravku.

Dnes má Suchdol nadšeného, štědrého a movitého mecenáše v osobě pana Střihavky, podnikatele z Kutné Hory. A zkusme se podívat na některé hráče, kteří v sobotu kopali proti Admiře.

Brankář Kubát – prošel Čáslaví, Kutnou Horou, Kolínem a Vyšehradem.

Obránci Kubík a Nosek – přišli z Vyšehradu.

Obránce Bodlák – přišel z Převýšova.

Záložník Bereš – kopal za Blšany a Most.

Záložník Černohlávek – má za sebou působení ve Vlašimi, Nymburce a Kutné Hoře.

Záložník Vančura – kopal v Kutné Hoře i Čáslavi.

Záložník Hannich – hostuje z Chrudimi.

Záložník Plot – hrával za Polepy a za Zápy.

Útočník Kacafírek – exligový hráč, největší hvězda týmu, bližší údaje viz referát z utkání.

Trenérem týmu je Radim Truxa, druhdy hráč Čáslavi, Velimi, Kutné Hory. Tam také trénoval divizní tým, než ho přetáhl majitel klubu do sousedního Suchdola.

Jestliže jsme tedy tento tým obrali v jeho tvrzi o dva body, přijměme to jako úspěch. A přejme Suchdolským, aby je nepotkal osud jiných, kdysi velice úspěšných venkovských týmů, jako například Poštornou, Prušánky, Ovčáry, Hlavici, Stříbrnou Skalici či konec konců i Blšany a Drnovice.

-api-