Před startem podzimní sezony převzal mužstvo trenér Zdeněk Peclinovský a v úvodním utkání se spolu s týmem málem těšil z domácí výhry nad úřadujícím přeborníkem Prahy Třeboradicemi. Bohužel, už v nastaveném čase hosté vyrovnali na konečných 1:1. Pak přišlo cenné vítězství 3:2 na Tempu a s ním i předčasná spokojenost. Z té nás ale rychle vyvedly dvě domácí prohry za sebou – 0:2 s Vyšehradem B a 1:2 s Čafkou, kdy jsme rozhodující gól dostali z penalty nedlouho před koncem. A poté, co jsme z tvrze nováčka Podolí přivezli jen bod, nevládla už na Admiře právě optimistická nálada. Zvlášť, když béčko čekal domácí mač s favorizovanou Přední Kopaninou. Ten se nám ale až nečekaně vydařil a po sedmibrankové přestřelce jsme slavili výhru 4:3. Jenže pak přišel skoro nepochopitelný kolaps v Královicích. Těsně před koncem jsme za nerozhodného stavu kopali penaltu po ruce na lajně domácí branky. Pět minut se nehrálo, než se Královičtí uklidnili a vyloučený hráč konečně opustil hřiště. Penaltu jsme ale zahodili a k dovršení všeho zlého – už v 94. minutě jsme dostali gól my a prohráli jsme 1:2. Raději zapomenout… Naštěstí se z toho mužstvo nepoložilo a za týden doma zdolalo Hostivař 2:0. Gólman Žulevič udržel čisté konto. Ovšem výbuch v podobě prohry 1:4 na trávě Vršovic přiměl vedení klubu k tomu, aby poděkovalo za práci trenéru Peclinovskému a do funkce ustanovilo Pavla Máje. Ten se uvedl „tak napůl“, domácí remízou 1:1 s Duklou Jižní Město. V závěru utkání se hosté jen bránili, ale remízu ubránili. To se ovšem za týden proti Admiře B nepodařilo mužstvu Braníka, na jehož hřišti jsme vyhráli 2:0. Tam se blýskl vychytanou nulou brankář Cingel. Jenže za další týden už to bylo podstatně horší. S favorizovanými a dosud neporaženými Uhelnými sklady jsme doma prohráli 1:2 ve zmoklém utkání, kdy jsme na hřišti nebyli horší. Na bodové konto ovšem nepřibyl ani bodík. A hned poté jsme jeli na UMT lídra tabulky, taky neporaženého Újezdu Praha 4, kde jsme podlehli 1:3. To se dalo čekat, ale prohra 1:2 na domácí UMT s béčkem Viktorky Žižkov, posledním mužstvem tabulky, to byla vyslovená blamáž. Naštěstí v posledním zápase sezony na UMT Motorletu jsme zahráli konečně podle představ trenéra Pavla Máje, vedení klubu i všech admiráckých příznivců. Jinonické béčko jsme očividně přehrávali a nakonec jsme se do Kobylis vraceli s výrazným vítězstvím 6:3. Tečka za sezonou byla tedy vydařená, přišel sympatický posun v tabulce do jejího středu a občerstvení při rozlučce mohlo konečně zase chutnat.
| Celková bilance: | 5 | 3 | 7 | 27:29 | 18 |
| Doma: | 2 | 2 | 4 | 11:13 | 8 |
| Venku: | 3 | 1 | 3 | 16:16 | 10 |
Nejvýraznější výhra: 6:3 na Motorletu B
Nejvýraznější prohra: 1:4 na Unionu Vršovice
Vychytaná nula: 2 x (doma s Hostivaří Žulevič a v Braníku Cingel, výsledek vždy 2:0)
Tabulka domácích návštěv
| Počet diváků – | soupeř |
| 80 – | Třeboradice |
| 70 – | Vyšehrad B |
| 65 – | Hostivař |
| 63 – | Dukla JM |
| 50 – | P. Kopanina |
| 45 – | ČAFC |
| 33 – | Viktoria Žižkov B |
| 25 – | US Praha |
Průměrná návštěva doma: 54
