Cábelíkům stačila jedna přesná trefa

FK Králův Dvůr – FK Admira Praha 1:0 (1:0)

Středočeši řečení už odedávna cábelíci stíhají Loko Vltavín v boji o konečné prvenství v naší skupině ČFL a nad Admirou doma vyhráli brankou Tomáše Osvalda z 32. minuty. Předcházela jí naše ztráta míče uprostřed pole, rychlý útok domácích, masopustovská ulička na střelce a jeho přesná trefa. Jinak velmi pozorný gólman Martin Keller nemohl nic dělat – 1:0.

Admira se ve druhé půli sice zlepšila, ale domácího brankáře Václava Kudrnu fakticky neohrozila. A cábelíci v závěru, i za cenu dvou žlutých karet za zdržování a střídáním těsnou výhru udrželi. I přesto, že gólman Keller posílil ve vápně Středočechů naši snahu o srovnání skóre. O ten jeden gól byli přece jen domácí lepší – gratulujeme jim k vítězství.

Trenér Admiry František Peřina viděl utkání takto: „Králův Dvůr patří k nejkvalitnějším mužstvům naší skupiny ČFL, aktuálně si myslím, že ji letos i vyhraje. Napomůže tomu i zápas s námi, který soupeř vyhrál těsně a po poměrně vyrovnaném utkání, které mělo náboj i tempo. My jsme ovšem zaspali první poločas. Já jsem měl v plánu změnami v sestavě a zjednodušeným způsobem hry na naše vysoké útočníky soupeře eliminovat a překonat ve středu hřiště, kde mají velkou herní kvalitu. Bohužel musím říci, že jsem se netrefil do sestavy a i představa změny způsobu naší hry byla tak trochu naivní. My jsme se k ní totiž vůbec nedostali. Zařazení Zahálky na defenzivnější post ale naopak přineslo větší klid a kvalitu do naší přechodové fáze, ovšem v poslední třetině hřiště jsme byli, až na průnik Douděry, absolutně neškodní. Celkově jsme však byli prvních 30 min. velmi pasivní, což vedlo k vytváření tlaku soupeře na naši branku. Ten si vytvořil tři jasné brankové příležitosti, ve kterých nás skvěle podržel Martin Keller. Nakonec jsme ale byli přece jen potrestáni za chybu v rozehrávce, kterou výborným náběhem za obranu proměnil Osvald, podle mého názoru s naším Kellerem nejlepší hráč utkání.

Do druhé půle jsme vystřídali nevýrazného Pavlatu a posunuli Zahálku na hrot. Rázem se změnil obraz naší hry, začali jsme aktivněji soupeře napadat už při rozehrávce, nedovolili jsme mu dlouhými pasy zatěžovat naši obranu a v určitých fázích jsme byli lepším týmem.

Bohužel, naší velkou bolestí je nedostatečný důraz, odvaha a kvalita ve finální fázi. To nás ostatně provází celým jarem, kdy vyrovnané zápasy nedokážeme strhnout právě ze zmíněných důvodů na naši stranu. Dokladem toho jsou opakované prohry 0:1 a 11 remíz.

V letní přípravě musíme na tomto problému hodně zapracovat, věřit v uzdravení dlouhodobě zraněných hráčů a také přivést hráče, kteří nám v ofenzivní hře pomůžou.“

Admira: Keller – Herc, Čížek, Venc, Fric – Martinic (68. Skalický) – Čácha (78. Karvánek), Michálek, Zahálka (68. Trajhan), Douděra – Pavlata (46. Záruba).